Historie a význam Vánoc
Základem křesťanských Vánoc je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. V době sčítání lidu v římské říši se odebral Josef z Nazareta do judského Betléma, aby se tu zaregistroval s Marií, která v té době čekala dítě. "Když tam byli, naplnily se jí dny, kdy měla porodit. I porodila syna a položila jej do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo..." (Luk 2,1-7). Tak se narodil dlouho očekávaný a předpovídaný Boží syn, jehož jedním z jmen je "Emmanuel" = "Bůh s námi".Vánoce znamenají, že Bůh k nám přišel v Ježíši Kristu, aby se s námi solidarizoval, aby s námi zůstával ve všech našich situacích, a aby každému z nás nabídl cestu k Bohu.Svátek narození Páně se v křesťanském světě slaví od 4. století 25. prosince. Na tento den připadala slavnost "neporaženého slunce" (sol invictus). Východní církev slavívala narození Krista 6. ledna. To bylo datum jednoho pohanského svátku v Alexandrii :"Narození Božského eonu". Západní církev - v Římě - slavila 25. prosince a to bylo zase datum starého pohanského svátku "Narození věčného slunce". Pozdě po řadu století překryla tento obsah svátku úcta ke svatým třem králům (počet tří byl odvozen od tří královských darů, kteří mágové Ježíšovi přinesli). Asi od 16. stol. se rozšířily dnes ještě trvající zvyky: domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobená jedle atd.
Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla. Několik
dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem
potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a kamnech oheň. Připravovala se
štědrovečerní večeře - vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím
co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se stavěly
betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli "zlaté prasátko". S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven,
pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem.
Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila
na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci
pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý
pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy se na stole
objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček,
přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na
stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.
Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli
figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu
až 6. ledna.
