Adventní doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně (25.12.). Děti dostávají adventní kalendáře a otevírají každý den jedno čokoládové okénko. Tématem adventní doby je, jak jsem se již zmínila, příchod Krista. Advent je rozčleněn na dvě části. Od první neděle adventní do 16. prosince je pozornost upřena na příchod Krista. Druhou částí je poslední adventní týden - 17. - 24. prosince - a je zaměřena ke slavnosti Narození Páně.
K nejznámějším symbolům předvánočního času patří adventní věnec. Svíčky na něm si zapalují i nevěřící. Postupné rozžíhání svící na adventním věnci symbolizuje, že příchod Krista do života znamená přemožení temnoty a nárůst světla, pokoje a radosti. Věnec je víc, než pouhou okrasou. Zelené větve provoní dům, znamenají život uprostřed odpočívající přírody, kruh vyjadřuje společenství a plameny světlo, které osvěcuje každého člověka. Svíce jsou čtyři jako čtyři adventní neděle.Původní barvou adventu je fialová - podle barvy kněžského roucha. Fialová však bývala v minulosti velkou vzácností, a tak ji v domácím prostředí nahradila lehce dostupná červená, ale v současné době se na věnce používají různé barvy, podle libosti, nálady, vkusu.
Adventní věnec
Příprava na Vánoce nebo-li advent začíná hned po svátku svatého Ondřeje 30. listopadu. I u nás je oblíbená tradice adventních věnců. Ty mají své kořeny v Hamburku okolo roku 1850. Původně měl adventní věnec 24 svící, dnes má většinou jen čtyři. První se zapaluje na Bronzovou neděli a po obědě se sfoukne. Další neděli - Stříbrnou hoří již svíce dvě. Třetí neděle je Zlatá a zapalují se tři. Čtyři svíce hoří na Štědrý den u večeře. Dnešní rok je Bronzová neděle už 28. listopadu.
| 
| 
|
Základem věnce je jakákoli zelená dřevina - jedle, smrk, borovice, ale i některá zahradní dřevina (je ohebnější a nepíchá). Adventní věnce nepatří nikam jinam, než na vstupní dveře. Myšleno je adv. věnec bez svíček. Zavěsíme na dveře, nikam jinam ne, ani ne na stěnu, ani na krb, pouze na venkovní dveře. Adventní věnec se svíčkou samozřejmě bude na stole. Každou adventní neděli si svíčku zapálíme a budeme se společně těšit na blížící se Vánoce.
Adventní svátky
30. listopad, den sv. Ondřeje
Prvním z adventních svátků byl 30. listopad. Tento den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se Štědrým dnem. Například na Slezsku lily v tento den dívky olovo. Roztavily je na lžíci nad svíčkou a přes klíč, jehož zuby vytvářely kříž, rychle vylily do studené vody. Z tvaru, ve kterém olovo ztuhlo, se usuzovalo na to, jaký jejich příští manžel bude: štíhlý, tlustý, krásný, ošklivý, hrbatý... Ve tvaru olova však dívky hledaly i symboly řemesel a usuzovaly na povolání budoucího ženicha. Jinde dívky hledaly podobu budoucího ženicha ve vysekané díře v ledu, kde jim stíny měly prozradit jeho zjev. Jinde děvčata klepávala na dveře kurníku, a pokud se jako první ozval kohout, děvče se mělo v příštím roce vdát. Pokud slepice, dívka měla ještě rok počkat.4 . 12. - Barborka čeká na ženicha
Na svatou Barboru dáví do vázy vdavek chtivé dívky napučenou třešňovou větvičku a čekají, že když do vánoc rozkvete, mohly by se do roka vdát. Ale pozor! Větvička se musí trhat až po setmění, musí se dát na teplé místo a každý den zalévat mírným prsknutím. Na kterou stranu se větvička otočí, z té strany přijde ženich.
5. prosince - Mikuláš
Mikulášská tradice je věčně živá, a to ve městě i na vesnicích, kde chodí masky čerta, anděla a Mikuláše a rozdávají dětem dárky -většinou pamlsky.13. prosince uklízí Lucie
Tento svátek je ve větších městech téměř zapomenutý. Ašak valašskem i některými dalšími kraji dodnes obchází tajemné bílé postavy, kterým se říká Lucky. Patrně si ani neuvědomují, že jdou poněkud nevhod. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský totiž chodily až 23. prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání, totiž trestat nepořádek v domácnosti. V den svaté Lucie musely být domy jako ze škatulky, jinak se prý dotyčná neznala. Dnes chodí Lucky trochu brzo - většina domácností má předvánoční úklid teprve před sebou.